... Když tak o tom přemýšlím, napadá mě, že se vám musím přeci jenom s něčím svěřit. Mám totiž takové podezření.

     Stalo se to před rokem. Byla horká červencová noc a já jsem se toho dne zdržel v Amsterdamské knihovně o něco déle, než obvykle. Začetl jsem se, a protože jsem již tak trochu součástí inventáře, jak říkám s humorem, zapomněli na mě. A tak jsem četl, a četl, až jsem usnul.

     Na displeji digitálních hodin zelenkavě zářilo 3.33 v noci, když mě probudila náhlá žízeň. Všude byla tma. Jen světlo z člunu, proplouvajícího právě na kanále pod okny Ritmanovy knihovny na Kiezersgracht, pronikalo do budovy v podobě tenkých paprsků.
     Natáhl jsem ruku po hrnku s kávou, ale šálek byl dávno prázdný. Vyschlá ústa toužila po osvěžení a tak jsem se rozhlížel po své láhvi s vodou. Namísto toho mi padl zrak na místo v knize, které právě v tu chvíli nasvítil bodový reflektor z lodi před budovou.
     Dovětek ke knize Kybalion. Místo, kde se píše o anonymitě autora, ukrytého navždy pod pseudonymem "Tři zasvěcenci". Publikace vyšla v prosinci 1908 v Chicagu a představuje studii o hermetické filozofii starého Egypta a Řecka.

     Tři zasvěcenci - tak zněl nápis nasvícený v ten moment světlem. Tři. Tři neznámí. Tři otazníky! Žízeň po poznání náhle zcela zatlačila myšlenku na žízeň fyzickou!
     Ošálili mě.
     Kdo? No přece Sebastien a Erik. Dva luštitelé tajemných záhad.

     Vždyť oni jsou ve skutečnosti také tři! Jak je to možné, ptáte se? Velice často totiž volají v nouzi o radu své mámě - Cybelle. Té, jejímž oborem je znalost historie a práce skutečného symbologa. Ona - je tím třetím. Bez jejího přispění by nebylo možné dospět ke správným řešením. Je vždy s oběma chlapci, i když tam osobně nikdy není.

     Ti tři dohromady jsou oním Hermem Trismegistem, člověkem s úplným poznáním!

     Popadl jsem blok a pero!
     ??? 5+10+15!
     ? + ?+ ? +5 +10 +15.
     Pokud to napíši jinak, napadlo mě...

     1+1+1+5+10+15 = 33 !
     Zřejmě mně skutečně něco uniklo? Nemyslíte? 

D.B.